Jdi na obsah Jdi na menu
 


Historie Chotějovic

Dovolte nám, abychom vás seznámili s historií naší obce, tak jak se lety měnila, protože všichni víme, jak rozvojem  průmyslu naše obec i celý kraj utrpěly a vlastně trpí dodnes.

Krátce tedy z kroniky obce Světec, která v současnosti zahrnuje obce Chotějovice, Štrbice a Úpoř.

Tato krajina byla již více jak před dvěma tisíci lety sídlištěm lidu pro svou příznivou polohu a přírodní bohatství. Dokladem toho byly četné hroby odkryté s kostrami skrčenců a jiných koster naznak položených a množství různých nádob zvaných popelnice se zbytky spálených mrtvol spolu s různými předměty kostěnými, šídly, hladítky, kamennými sekyrkami, bronzovými noži a železnými zbraněmi, šperky a předměty domácí potřeby. Různé a časté nálezy těchto předmětů dosvědčují tehdejší kulturu zdejších obyvatel, jakož i to, že okolí Světce bylo jejich obětištěm a pohřebištěm, tudíž místem posvátným, svatým a z toho možno odvozovat i na původ názvu Světec.

Domněnka, že název vznikl založením zdejšího kláštera není opodstatněné, ale jisté však je, že vlastní dějiny obce počínají založením kláštera, který byl jediný ženský  klášter křížových sester v Čechách. Byla vyslovena domněnka, že klášteru náležely vesnice, které byly r.1580 předány po zrušení kláštera pražskému arcibiskupství a to Světec,Krupá,Chotějovice,Chotovenka,Lyskovice,Úpoř,Podhradice,Hostomice, Pňovičky, Hudcov, Všechlapy u Libčevse, Červený Újezd a část Radovesic.

Samotná historie  Chotějovic, o nichž je první zmínka v roce 1264, byla úzce spjata s klášterem kanovnic Božího hrobu ve Světci a až do roku 1580 patřily do majetku kláštera, jen malou část vsi vlastnil vladyka Lidéř z Chotějovic.

Chotějovice se tehdy rozkládaly za řekou Bílina v blízkosti zámecké zahrady u Světce až k místu dnešního rybníka Márinka.

Výklad názvu Chotějovice s poněmčeným názvem Kottowitz není zcela jednoznačný, ale lze si ho vysvětlit jako ves nějakého Chota.

Přeskočíme několik století do století 17. Světec je v té době střediskem a sídlem ústřední správy celého panství, jemuž přináležely obce Chotějovice, Chotovenka, Štrbice, Úpoř, dále také Podhradice a Krupá dolováním uhlí již zaniklé a z map vyškrtnuté.

S dolováním uhlí se začalo již koncem 17.století. Rušnější doba ve Světci nastává počátkem 18.století, když tehdejší arcibiskup dal vystavět nynější zámek s přilehlým parkem. Pozemkovou reformou po 1.světové válce přešel zámek do rukou České obchodní společnosti, které patřil důl Florentini-Patria.

Dvůr s budovou starého kláštera a pivovaru i s pozemky byly částečně rozparcelovány a prodány soukromníkům.

V roce 1909 byla provedena kvůli uvolnění uhelných zásob regulace řeky Bíliny a to také byl začátek konce obce Chotějovice. Kolem roku 1920 až 1930  se Chotějovice přestěhovaly na nové pozemky zhruba o 1 km dále v blízkosti Ledvic. Byly postupně stavěny nové domy jak šachetními společnostmi, tak i soukromníky a v roce 1923 byla zde postavena kaplička, která se bohužel nezachovala a byla někdy začátkem 60.let zbourána. Ze starých Chotějovic zmizely poslední domky v r.1924

Převážná část obyvatel byla tehdy zaměstnána v hornictví a sklářství.

K novým Chotějovicím  se také přiblížila uhelná těžba v letech 1952 – 1962. Tehdy se k obci přimkl lom Eleonora, ale pro obec neměl následky.

Ale také si pamatujeme první stěhování  z domů, které musely být zbourány z důvodu důlní činnosti a přeložení tratě Bíina- Ústí n.L., která dříve vedla přes Břežánky a Liptice, někdy kolem roku 1962.

V šedesátých letech došlo rovněž k zániku obcí Podhradice, Chotovenka a Lyskovice. Tato skutečnost silně ovlivnila složení a přesun obyvatelstva i ve zbývajících osadách světecké obce, protože nastala velká příležitost k tomu, aby se z obce vystěhoval každý, kdo toužil po novostavbě ve městě, došlo k řadě výměn a v obci zůstali jen ti, co chtěli zůstat.

V Chotějovicích byla v těchto letech postavena řada garáží a také ubytovna dolů pro  své zaměstnance. O několik roků později přibyla i druhá.

V roce 1965 zde žilo 671 obyvatel.

V roce 1974 jsme byli obtěžováni překladem vodovodního a plynového řadu v důsledku rozšiřování státní silnice Bílina- Teplice.

Koncem roku 1974 zde žilo již jen 511 obyvatel.

V roce1975 se nad Světcem již navršuje pohoří, které vytváří zakladač DJF Bílina. Kromě této maximální prašnosti jsme zasypáváni popílkem ledvické elektrárny. Největší  část popílku je splavována do vyuhleného lomu Eleonora.

Osada Chotějovice nejmladší a nejnovější osada obce Světec je ohrožována a zneklidňována ze vše stran. Je sevřena ze dvou stran kolejemi, protnuta nejfrekventovanější silnicí Bílina-Teplice, ohrožována nákladními auty jezdícími podél Chotějovic na ÚULedvice. Této osady se dotýká překládání a pokládání kabelů z trafostanice, pokládání  dálkového plynového potrubí a další mohutným průmyslem vyvolávané akce. Je to vlastně velká křižovatka.

V roce 1981 dostává osada Chotějovice další zásah nově budovanou čtyřproudovou silnicí Bílina- Teplice. Projekt  trasy škrtl Máchovu ulici a muselo být zlikvidováno 23 domů. Trasa nové silnice vede kolem Chotějovic souběžně s tratí Bílina-Ústí n.L.

Stejně tak jako likvidace osad v důsledku důlní těžby, tak i toto nové vyklizení pole nové komunikaci zasahuje negativně do života občanů naší obce. Těžko se odchází všem, zejména starým lidem, z nichž někteří si dům zbudovali vlastníma rukama s cílem dožít v něm spokojeně svůj život. Odchod těmto lidem ulehčuje jen skutečnost, že jim v poslední době hučel za zády vlak, prašnost popílkové skládky Eleonora a další nevýhody dnešního bydlení v malé osadě.

Poslední obyvatelé těchto domů se vystěhovali v roce 1982 a stav obyvatel se snížil na 362.

Z hlediska lokálního nastal v obci trochu klid. Přesto rok 1989 byl velmi rušný, co do událostí v politickém životě.

V roce 1990 se konaly volby do obecního zastupitelstva. V naší obci obsahoval hlasovací lístek jen tři kandidátky stran a hnutí a to OF,KSČ a nezávislé. Ve volbách zvítězilo OF, ale své zástupce v OZ měly i ostatní strany . Starostkou se stala paní Soňa Prachfeldová, která mimochodem tuto fukci vykonávala dalších 20 let.

V tomto roce se počet našich občanů opět snížil na 280.

V roce 1991 se bývalí i současní občané setkali v dnes již bývalém kulturním domě na svolaném 1.srazu rodáků, obyvatel a přátel Chotějovic. Setkání bylo nevídané, protože se dostavili i rodáci, kteří odešli po válce a pak v různých etapách života Chotějovic. Kulturní dům byl doslova přeplněn. Od té doby se již několikrát tato setkání opakovala.

Za uplynulá leta se toho v Chotějovicích nemálo změnilo. Obecní zastupitelstvo rozhodlo o prodeji všech domů v majetku obce soukromým osobám jako rod.domy a tím se snížil i počet obyvatel. Kulturní dům byl rovněž prodán majiteli restaurace U Lva a tím jsme přišli o jediný kulturní stánek s tělocvičnou.

Ke scházení obyvatel a schůzování nám zbyla bývalá prádelna, která byla opravena a do ní přestěhována knihovna z bývalého kulturáku.

Díky založení Občanského sdružení „Za Chotějovice“, se podařilo navázat spolupráci  s ELE Ledvice a Sč.doly Bílina, které přispívají obci finančními prostředky na projekty i v Chotějovicích. Podařilo se vybudovat nové hřiště, dále hřiště na Petanque, rozšířit a zrekonstruovat budovu knihovny. Podařilo se prosadit čištění komunikací v Chotějovicích 1 x týdně v rámci akce STOP PRACH. Rovněž se v obci měří hluk a prach, které provádějí Sč.doly.. Prosadilo se odstavné parkoviště kamionů pro nakládku uhlí v ÚUL mimo obec. Občanské sdružení pořádá různé společenské akce, zájezdy a sportovní akce ve spolupráci s ČSŽ a také různé akce pro děti a mládež.

Chotějovice se také rozšířily o výstavbu šesti řadových rodinných domků na pozemku bývalé ubytovny dolů.

V roce 2013 žilo v obci Chotějovice 303 obyvatel.

Tímto jsme vám chtěli přiblížit historii i součané děni v naší obci.

 

 

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA